Ano, jaro může být vhodným obdobím pro těžbu dřeva, ale vždy záleží na konkrétních podmínkách v daném lese. Neexistuje univerzální odpověď, protože rozhodující je stav půdy, zdravotní kondice porostu, přístupové cesty i důvod samotné těžby.
Z hlediska legislativy není jaro nijak omezené období – těžbu lze provádět celoročně. Rozdíl oproti zimě však spočívá především v únosnosti půdy. Po zimním období bývá terén často podmáčený a měkký. Pokud do lesa vjede těžká technika, může dojít k tvorbě hlubokých kolejí, poškození kořenového systému okolních stromů a znehodnocení přibližovacích linek. To může mít negativní dopad nejen na estetiku porostu, ale i na budoucí hospodaření a následné zalesnění. U svažitých nebo hůře přístupných pozemků je proto někdy rozumnější počkat na sušší podmínky.
Na druhou stranu existují situace, kdy je jarní těžba naopak velmi žádoucí. Typickým příkladem je napadení kůrovcem. S příchodem teplejšího počasí začíná první rojení a napadené stromy je nutné včas vytěžit a asanovat. Pokud by zůstaly v porostu, hrozí další šíření škůdce a znehodnocení okolních stromů. V takovém případě je rychlost zásahu důležitější než roční období.
Je také potřeba zohlednit začínající vegetační období. V lese se objevuje přirozené zmlazení a mladé kultury, které mohou být při nešetrné těžbě snadno poškozeny. Správné naplánování prací, vhodná technologie a zkušený těžař jsou proto zásadní.
Z ekonomického hlediska jaro nepředstavuje problém. Ceny dřeva se neřídí kalendářem, ale kvalitou sortimentu, poptávkou trhu a dostupností suroviny. Naopak včasná těžba může zabránit ztrátě hodnoty dřeva například v důsledku hniloby, přestárlosti nebo napadení škůdci.
Shrnuto: jaro je vhodná doba pro těžbu tehdy, pokud je půda dostatečně únosná a těžba je odborně posouzena. Každý les je jiný a rozhodnutí by mělo vycházet z konkrétní situace v porostu. V případě pochybností je vždy vhodné provést osobní kontrolu lesa a posoudit stav přímo v terénu, aby nedošlo k zbytečnému poškození nebo finanční ztrátě.