Podle Marka Výborného reaguje novela lesního zákona na změnu společenské a ekonomické situace, ale také na dopady klimatické změny a kůrovcové kalamity. V této souvislosti zmínil, že aktuální zákon vznikal v 90. letech, kdy docházelo k dramatickým změnám vlastnické struktury, nyní již ukončeným.
Základním cílem novely lesního zákona je podle ministra Výborného více motivovat a méně regulovat vlastníky a správce lesů. Návrh novely lesního zákona má jít cestou výrazné liberalizace a Ministerstvo zemědělství (MZe) spoléhá na to, že si vlastníci lesů uvědomují svou zodpovědnost a to, že les má celou řadu zcela zásadních funkcí. Zároveň připomněl, že novela lesního zákona je přímo spojena s novelou zákona o myslivosti.
Návrh novely lesního zákona prodlužuje lhůtu pro obnovu lesa ze 2 na 5 let. Tato změna vychází z pozitivních zkušeností s prodloužením uvedených lhůt v rámci obnovy lesa po kůrovcové kalamitě. Prodloužena by měla být také lhůta pro zajištění lesa, a to ze 7 na 10 let.
Za zásadní změnu lze považovat snížení minimálního věku porostu pro obnovní těžbu z 80 na 60 let. Tato změna vychází ze studií VÚLHM a ÚHÚL, ale také ze zahraničních zkušeností, kde např. v Rakousku je minimální věk obnovní těžby 60 let.
Návrh zákona také předpokládá nahrazení parametru zakmenění parametrem zápoj, který bude muset tvořit minimálně 65 %, v opačném případě bude mít vlastník povinnost uskutečnit kroky ke zvýšení zápoje.
Pro nestátní lesy ruší návrh novely závazná ustanovení LHP „minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin na obnově lesa“ a „minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku“. V této oblasti dochází k odlišnému přístupu k vlastníkům, resp. pro správce státních lesů by měla tato ustanovení zůstat v platnosti. Pozitivní motivace nestátních vlastníků by měla probíhat skrze institut tzv. adaptační platby, který by měl být v budoucnu nahrazen platbou za ekosystémové služby v rámci Programu rozvoje venkova. Pokud jde o platby za ekosystémové služby, počítá MZe s výrazným kofinancováním těchto aktivit z evropských finančních zdrojů. Ekosystémové služby jsou také nově v lesním zákoně definovány. Ministerstvo zemědělství předpokládá, že ekosystémové platby by mohly začít fungovat po roce 2027.
Podstatná změna se má dotknout také zpracování LHO. Novela zákona počítá s tím, že lesní hospodářské osnovy bude zpracovávat ÚHÚL, který je následně uveřejní na svých webových stránkách. Vznikne také registr kategorizace lesů a lesnické typologie, který bude mít na starosti ÚHÚL.
Výpočet poplatků za odnětí pozemků plnění funkcí lesa by měl být zjednodušen a řešen samostatnou vyhláškou.
U lesů ve vlastnictví státu je navržena změna dotýkající se spolupráce Lesů ČR a lesnických škol, která jim umožní využívání lesních pozemků v majetku státu pro odbornou přípravu studentů.
Úprava je plánována rovněž u povinností odborných lesních hospodářů (OLH), kteří by například měli odpovídat za újmu, kterou způsobili vlastníkovi v souvislosti s výkonem činnosti OLH. Mezi povinnosti OLH by mělo patřit i sledování škod zvěří, ale také povinnost soustavně se vzdělávat a alespoň jednou za 5 let se zúčastnit vzdělávací akce určené pro OLH, kterou má zajišťovat MZe nebo organizační složka státu, jež má k této činnosti odborné předpoklady.
Další změnou je plánované posílení státní správy lesů, kde je novelou zákona dáno, že by státní správa lesů na každé ORP měla být vykonávána na jeden celý pracovní úvazek.
Novým termínem v zákoně se mají stát protipožární pásy, s nimiž se počítá zejména pro oblasti s vysokým rizikem vzniku požárů.
Z důvodu možnosti rozvoje agrolesnictví ruší návrh zákona zákaz pastvy hospodářských zvířat v lese. Pastva v lese by měla být umožněna pouze se souhlasem vlastníka lesa, nesmí docházet k omezování práva vstupu do lesa a pastva nesmí ohrozit plnění funkcí lesa.
Marek Výborný dále uvedl, že novela lesního zákona je konsensem podnětů od zainteresovaných stran reprezentovaných profesními organizacemi, a doplnil, že aktuální znění návrhu bylo vykomunikováno s Ministerstvem životního prostředí, s nímž jsou na aktuální verzi návrhu ve shodě, s výjimkou problematiky ponechávání mrtvého dříví v lesích. Podle názoru ministra zemědělství není možné vydat vyhlášku, která by definovala objemy ponechaného mrtvého dříví, protože by tato norma byla prakticky neměřitelná, nekontrolovatelná. Zároveň připomněl, že jsme již nyní na druhém až třetím místě v Evropě v objemu ponechávání mrtvého dříví v lese.
Novela lesního zákona bude v polovině února odeslána do meziresortního připomínkového řízení a podle slov ministra Výborného by ji na konci května měla projednat vláda. Následně by měla pokračovat do Poslanecké sněmovny, aby první čtení mohlo proběhnout ještě před parlamentními prázdninami. Novela lesního zákona má nabýt účinnosti od 1. ledna 2025.
zdroj www.silvarium.cz