Zhruba 34 milionů korun.
Na tolik se odhadují loňské škody, které způsobila divoká a přemnožená zvěř na lesnickém majetku.
Meziročně to znamená nejen nárůst o zhruba čtvrtinu, ale i nejvyšší sumu za posledních třináct let. Čísla potvrzují alarmující hlasy zemědělců i obcí, které na rostoucí škody upozorňují.
„Škody zvěří se dlouhodobě lokálně zvyšují spolu se zvyšujícími se stavy spárkaté zvěře. Jedná se převážně o škody způsobené jelení, daňčí, sičí a mufloní zvěří," vysvětlila mluvčí Agrární komory Dana Večeřová.
„Deklarované škody a jejich nárůst jsou rovněž vázány na zvýšený zájem lesníků řádně pečovat o les a netolerovat škody na úkor mysliveckého vyžití," připomněla. Spory o výši škod mezi nájemci honiteb a majiteli pozemků mnohdy končí u soudu. Ministerstvo zemědělství kvůli snaze redukovat počty zvěře a usnadnit rozhodování o tom, kdo je za škody v lesích i na polích odpovědný, připravilo malou novelu mysliveckého zákona. Pole s jednou plodinou bude muset mít nanejvýš třicet hektarů, větší rozloha má být přeťata dvanáctimetrovým pásem s nízkou plodinou, která usnadní lov. Jinak se farmář nedočká úhrady škod způsobených zvěří.
Ministerstvo usuzuje, že zjevný růst vyčíslených škod má i jiné příčiny. „Meziroční nárůst si lze vysvětlit tak, že mezi uživateli honiteb a vlastníky lesa dochází k lepší komunikaci a uplatněné nároky na náhradu jsou finálně uhrazeny," uvedla mluvčí rezortu Markéta Ježková. Škody na lesním majetku jsou přitom podle ministerstva nízké.
„Na jeden hektar připadá částka zhruba 10,40 koruny, což je vzhledem k celkové produkci nevýznamné," podotkla mluvčí.
V minulosti se přitom škody na lesnické a polní produkci odhadovaly v řádu stamilionů korun, většina z nich se tak podle všeho týká škod na zemědělské produkci. Přesná čísla nemá ani ministerstvo, které sice v pětiletých cyklech zajišťuje inventarizaci škod na lesním hospodářství, nikoli však na polích.