ritici z řad vlastníků honebních pozemků a ochránců přírody návrhu vyčítají například zvýšení pokuty za překročení zákazu vstupu do honitby v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo při lovu (petici iniciovanou Zelenými podepsalo 46 000 lidí) a také to, že neřeší zvýšení práv majitelů pozemků v souvislosti s tvorbou honiteb.

Ministr zemědělství Marián Jurečka opakovaně zdůraznil, že novela nemá za úkol řešit minimální výměru honiteb a jejich tvorbu. Pokud by do ní začali zákonodárci zasahovat, před třetím sněmovním čtením je připraven stáhnout ji z jednání.

MZe chce novelou umožnit snížení stavů spárkaté zvěře, především prasete divokého a jelena siky. Z novely by například vyplynula nová povinnost pro zemědělce vytvářet na velkých lánech podmínky pro usnadnění lovu. Na svých pozemcích by měli mít maximálně 30 hektarů jedné plodiny, pak by následoval pás o minimální šířce 12 metrů osetý nízkou plodinou, na kterém by byl lov snazší. Pokud by zemědělci tuto podmínku nesplnili, nedostali by náhradu za škody, které zvěř způsobila.

Novela počítá též s povinným předkládáním markantů černé zvěře (pírko) jako důkazu jejího ulovení. Při nesplnění plánu lovu by hrozila pokuta až do výše 200 000 korun.
Novela nastavuje též pravidla pro přikrmování a vnadění zvěře. Nově by bylo například vymezeno množství krmiva předkládaného na vnadiště. Vnadění dosud žádná právní úprava neřešila.

Českomoravská myslivecká jednota, která je největší mysliveckou organizací v České republice, podle slov své jednatelky Martiny Novotné s navrhovanou novelou v podstatě souhlasí (více ve Světě myslivosti č. 12/2016).

Red.