Lesy ČR podcenily kůrovcovou kalamitu na Moravě, soud potvrdil pokutu

Rozhodnutí, na které dnes upozornily Hospodářské noviny (HN), je dočasně zpřístupněné na elektronické úřední desce. Rozhodnutí se týká nedostatečných opatření na Olomoucku, Bruntálsku, Frýdecko-Místecku a Jesenicku.

Inspekce stěžovateli (Lesům České republiky) vytkla, že včas neprovedl opatření proti lýkožroutovi, zejména včas nevykácel napadené stromy. Tím vytvořil podmínky pro další působení lýkožrouta a ohrozil tím životní prostředí v lesích.

„Po stěžovateli se nechtělo, aby vymýtil kůrovcovou kalamitu, nýbrž to, aby alespoň zbrzdil šíření kůrovce a zmírnil tak škodlivé následky,“ stojí v rozsudku. 

Lesy České republiky poukazovaly na to, že za šířením kůrovce byly především nepříznivé klimatické podmínky. Soud ale připomněl, že inspekce to zohlednila jako polehčující okolnost a státnímu podniku kladla k tíži spíše to, že svou nečinností přispěl k rozšíření kalamity.

V rozsudku se mimo jiné konstatuje, že opomenutí stěžovatele provádět opatření proti lýkožroutům má příčinnou souvislost se zjištěnými následky (dokončení vývoje nové generace škůdců, jejich následné rozšíření a ohrožení jiných stromů, nutnost vykácet nově napadené stromy, prořeďování lesních ploch a vůbec ohrožení životního prostředí, přesněji ekosystému v lesích). Nepříznivé klimatické podmínky částečně přispěly k šíření kůrovce, to ale nic nemění na stěžovatelově povinnosti zabránit šíření kůrovce.

Hlavní otázkou bylo, zda stěžovatel řádně plnil povinnosti podle lesního zákona, tj. jakým způsobem a jak účinně řešil kůrovcovou kalamitu. Rozsudek konstatuje, že počet napadených stromů, které inspekce označila (objem cca 453 m³), jistě nemůže odpovídat skutečnému počtu napadených stromů, to nicméně nebrání závěru o spáchání přestupku. Není podstatné, jaký objem stromů stěžovatel vykácel (v žalobě uvádí 1 475 444 m³ vykáceného dříví ze stromů napadených kůrovcem). Stěžovatel okamžitě nezastavil úmyslnou těžbu v nezasažených oblastech ani nepřesunul zaměstnance a techniku do postižených oblastí.

„Stěžovatel je státním podnikem, který se zaměřuje na lesní hospodářství. Lze tedy očekávat, že má odborné, organizační a technické předpoklady, aby řádně a včas plnil zákonné povinnosti v oblasti ochrany lesů,“ rozhodl soud. 

Státní podnik LČR je podle mluvčí Evy Jouklové stále přesvědčen o tom, že postupoval správně, a že v daném místě a období nemohl víc udělat.

„Vynaložili jsme veškeré možné úsilí, abychom zabránili šíření kůrovce a kalamity. Očekáváme tedy spravedlivé a objektivní posouzení celé situace,“ uvedla mluvčí s tím, že o případném dalším postupu ve věci podnik zatím nerozhodl.

Aktuálně Lesy ČR v regionu Moravskoslezského kraje v lesích ve své správě žádné kůrovcové kalamitní oblasti neevidují. V době vrcholící kalamity patřil kraj k nejpostiženějším regionům v zemi. V roce 2018 podnik v kraji vytěžil asi 2,2 milionu metrů krychlových dřeva, z toho přes 70 procent bylo dřevo napadené kůrovcem. Letos podnik v kraji plánuje těžbu 640 000 metrů krychlových dřeva.

Podle Hospodářských novin státní podnik podal podobnou žalobu také kvůli půlmilionové pokutě za kalamitu v jižních Čechách, avšak u soudů neuspěl. Další žaloba se týká více než třímilionové pokuty udělené inspekcí za nezpracování kůrovcem napadených stromů na Třebíčsku v letech 2020 a 2021.